Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo nepodceňuje komunikaci, je vždy úspěšný

14. 01. 2014 14:45:46
Lidé neustále hledají nejrůznější klíče k úspěchu, upínají se k alternativě, esoterice, vyhledávají moderní a zaručené cesty a přitom ta nejosvědčenější jim uniká. Mluvím o komunikaci. Slovo, které kolem sebe slýcháme neustále, ale přesto mnoho lidí nemá tušení, co se pod ním ve skutečnosti skrývá. Přitom pravděpodobně neexistuje oblast lidského života, kterou by nebylo možné ovlivnit skrze komunikaci. Zde nabízím jakousi ochutnávku toho, co v komunikaci platí a na čem je možné soustavně pracovat.

Kdo perfektně ovládá dovednost komunikace, má v rukách moc a je lehce schopen prosazovat své zájmy. Všimněte si, že úspěšní lidé bývají téměř bez výjimky velmi komunikačně zdatní. A teď to neříkám proto, abych tu poměřil své ego, ale schválně zkuste vymyslet něco, kde je komunikace zbytečná.

Dále říkám, že vždy je výhodnější komunikovat než naopak. Pokud tedy mlčení, ignorování protějšku nebo něco podobného budeme považovat za nekomunikování. Ve skutečnosti nekomunikovat nelze. Komunikaci můžeme definovat jako předávání informace a to probíhá vždy. I to, že se mnou nechcete mluvit, je pro mě informace, se kterou následně mohu pracovat.

Abych však mohl být v rámci komunikace úspěšný, musím udělat vše proto, aby mohla plynout. Dokud mě druhá strana poslouchá a reaguje, je vždy šance, že se nějak dohodneme. Aby se tak stalo, je důležité mít splněno několik podmínek:

- Pokud možno mám s druhou stranou vybudovaný nějaký vztah nebo mezi námi funguje vzájemná sympatie.

- Nedělám komunikační faul.

- Jsem ochoten vnímat pohled druhé strany (nejdu do opozice).

Protože bez konkrétních návodů nemají dané řeči žádnou hodnotu, pojďme se podívat, jak na to.

Kdo je Vám sympatický? Proč se kamarádíte právě s těmi lidmi, které za své kamarády označujete? S největší pravděpodobností je to způsobeno tím, že k sobě máte nějakým způsobem blízko. To může být například názorově, povahově, zájmy nebo to může být i fyzická vzdálenost.

A právě skrze podobnou blízkost lze vzbuzovat vzájemné sympatie i u cizích lidí. Je vysoce pravděpodobné, že i úplně neznámý člověk se alespoň v jedné věci zajímá o to samé co vy. Nebo má nějaký podobný zážitek. Když to odhalíte, bavte se s ním právě o tom, co máte oba rádi. Uvidíte, jak rychle budete mít pocit, že toho druhého „znáte“. A co je známé, je zároveň příjemné (a chceme se k tomu přiblížit). Na tomto efektu se snaží fungovat například reklamy.

Mnoho společného můžete mít dokonce i s lidmi, které nemůžete vystát. I u vašeho nepřítele naleznete body, které jsou vám oběma společné. Když něco takového odhalíte, často se pak stane, že na daného člověka začnete nahlížet mírněji (a on na vás). Což pak vede k vyšší pravděpodobnosti domluvy.

Co mám na mysli komunikačními fauly? Jednoduše, nedělejte druhému, co by se nelíbilo vám samotným. I v případě, že se s někým do krve hádáte, neútočte na něj. Při každé hádce řešíte problém. A problém (většinou) není druhý člověk samotný, ale něco, co stojí mimo vás oba. Berte to tak, že nestojíte proti sobě, ale vedle sebe a snažíte se !společně! najít řešení. Tím docílíte, že komunikace bude plynout a budete moci dospět k řešení spíše než se zaseknout na tom, kdo je jak blbý a nemožný.

Další možnou definici komunikačního faulu lze převzít z transakční analýzy, která říká, že existují 3 stavy ega – dítě, rodič a dospělý. Detaily si každý může zjistit sám například na Wikipedii. Pro účely tohoto článku však říkám, že pokud s někým komunikujeme, tak tyto 3 stavy se nesmí vzájemně křížit. Představit si to můžeme například tak, že pokud manželka něco vyčítá manželovi, ona zaujímá stav ega rodič a muže tlačí do stavu dítě. To samozřejmě není příjemné, což do komunikace vnáší silnou překážku (komunikační faul). V ideálním případě s druhým jednáte jako se sobě rovným na stejné úrovni.

Jako poslední bod jsem pak uvedl ochotu uznat stanovisko druhé strany. Pozor, tím rozhodně nemám na mysli souhlas, ale spíše ochotu uvažovat nad možností, že by druhá strana mohla mít pravdu. Tím se nejen stávám tím, kdo celou komunikaci vede, ale zároveň zajistím, že může dále plynout. Pokud si nedovedete představit, co mám konkrétně na mysli, představte si, že máte rádi koprovou omáčku a váš protějšek říká, že to je nejodpornější jídlo, jaké kdy jedl. Vzhledem k tomu, že chutě jsou značně subjektivní, pravdu budete mít oba. Tím, že hned nepůjdete do opozice a nezačnete protějšek přesvědčovat o své „pravdě“, vytváříte prostor pro dohodu a další jednání.

Tento postup můžu a musím aplikovat skutečně vždy. Zároveň upozorňuji, že toto je nejdůležitější část z celého článku – je to věc, ve které lidé chybují nejčastěji. Uvedu proto dva příklady, jeden správně, druhý špatně. Představte si zákazníka, který přišel reklamovat boty:

Zákazník: Nesu Vám k reklamaci boty, větší šmejdy jsem nikdy neměl, při druhé procházce se rozpadly!!

Špatný prodejce: To není možné! Naše boty patří mezi ty nejkvalitnější!

(ihned šel do opozice, o zákazníka se vůbec nezajímá)

Vyškolený prodejce: Chápu Vaše rozhořčení, sám bych asi zuřil ještě více. Co se konkrétně přihodilo? Můžu se na ty boty podívat? Co jste od nich očekával? atp.

(dal zákazníkovi najevo, že slyšel jeho stížnost a bere ji v potaz, místo opozice ihned začíná zjišťovat podrobnosti)

Sami vidíte, že druhý způsob je očištěn od emocí a mnohem efektivněji vede k řešení problému. Koneckonců, zákazník neříká, že „debil” je prodavač, ale nadává na výrobek. Pokud je výrobek skutečně defektní, ani prodejce z toho nemá radost a stává se to jeho problémem úplně stejně jako zákazníkovým. Čímž se dostáváme k tomu, co jsem říkal na začátku – oba stojí vedle sebe a čelí problému. Problém není ani v jednom z nich.

Vzhledem k tomu, že na dané téma by se dalo napsat několik knih, zde dnes skončím. Budu však rád, když se podělíte o své zkušenosti. Používáte i vy nějaké techniky, které vám usnadňují komunikaci s ostatními?

Autor: Daniel Kettner | úterý 14.1.2014 14:45 | karma článku: 11.90 | přečteno: 791x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Dobrá fotka je ulovením vzácného momentu, co neumře časem (obhajoba vítězného snímku)

Stejně jako to říkáme o dobré reportáži, co vytáhne věc v čase aktuálním na světlo boží, ale dobrá, čtivá a platná obsahem a poselstvím je i za sto let. Jako se zdaří stejné malíři, jako Michelangelův David má v očích odhodlání

23.11.2017 v 13:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 | Diskuse

Libuse Palkova

Prezident a korupce

Nový prezident je nadějí, že se země konečně zbaví korupce, nezaměstnanosti a chudoby, která je naším současným největším problémem. Tak nějak zní hesla v Zimbabwe vítající nového politika.

23.11.2017 v 11:18 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 366 | Diskuse

Jana Slaninová

Když tě obejme Ježíš

Pršelo, tma houstla a nohy v blátě vázly. Každým krokem, byly boty těžší, obalené návleky z bahnitého jílu. Les divoký, hustý. Nebezpečný. Blesky křižovaly tmu. Sem tam osvítily cestu, abych nespadla do výmolu a nezlomila si nohu.

23.11.2017 v 11:08 | Karma článku: 9.71 | Přečteno: 183 | Diskuse

Jana Henychová

Odřený nárazník - nová praktika zlodějů na řidiče aut?

Ťuk ťuk na okénko u auta... "Paní, máte odřený nárazník!!! Pojďte se podívat!" Pravděpodobně nová praktika zlodějů číhá na důvěřivce...

23.11.2017 v 10:38 | Karma článku: 29.99 | Přečteno: 1282 | Diskuse

Pokorná Mirka

Politická korektnost versus skutečnost

Vězeni se dříve říkalo korekce. Korekce jako náprava. Korektnost chápu jako správnost. Politická korektnost by tedy byla politická správnost. A tady je vidět, že jde o nějakou specifickou správnost.

23.11.2017 v 10:21 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 376 |
Počet článků 5 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 653
Jsem psycholog a konzultant v jedné brněnské společnosti. Zajímám se o obchod, marketing a psychologii aplikovanou na komerční prostředí. Ve volném čase si rád zacvičím, zahraji na PC a baví mě sledovat internetové fenomény. www.chcibytnejlepsi.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.